Dětství bez rodičů, čtyři manželky, deprese a Hollywood: Miloš Forman dobyl svět

Od smrti Miloše Formana uplynulo osm let, ale jeho příběh pořád působí jako scénář, který by si netroufl napsat ani Hollywood. Muž, který přišel v dětství o oba rodiče, přežil válku, utekl před režimem a z outsidera se stal jedním z nejuznávanějších režisérů světa. Za jeho slávou se ale skrýval život plný ran, samoty i tvrdých pádů. Forman nebyl jen génius filmu. Byl symbolem toho, že i z nejtěžšího osudu se dá vyrůst do velikosti.

Dětství, které mu vzalo iluzi bezpečí

Miloš Forman poznal krutost života dřív, než vůbec stihl dospět. Narodil se jako Jan Tomáš Forman, ale svět ho později poznal pod jménem Miloš. Jeho dětství však nebylo pohádkou budoucího génia. Válka mu vzala oba rodiče. Otec skončil v rukou gestapa kvůli odboji, matka doplatila na falešné udání. Oba zemřeli v koncentračním táboře.

Tahle rána ho poznamenala na celý život. Možná právě proto v sobě měl od začátku zvláštní směs vzdoru, citlivosti a vnitřní síly. Nechtěl se smířit s tím, že mu osud něco diktuje. Místo sebelítosti si začal budovat vlastní svět. Svět pozorování, humoru a přesného citu pro lidskou slabost.

Od barrandovských chodeb až k útěku před režimem

Původně ho okouzlilo divadlo a kouzlo zákulisí. Herectví ale kvůli trémě nebyla jeho cesta. Místo toho pochopil, že mnohem víc než stát na jevišti chce řídit celek. Režie pro něj byla způsob, jak vyprávět svět po svém.

Na DAMU ho nevzali. Jenže právě to ho nakonec nasměrovalo na FAMU. A tam začal růst talent, který nešlo přehlédnout. Už během studií pracoval na Barrandově a brzy bylo jasné, že přichází někdo mimořádný.

V šedesátých letech natočil filmy, které dnes patří ke zlatému fondu československé nové vlny: Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko. Jeho filmy byly syrové, pravdivé a bolestně přesné. Nezesměšňoval lidi z krutosti, ale proto, že jim rozuměl.

Pak ale přišel rok 1968. Forman odjel do Ameriky natáčet film Taking Off a doma mezitím padla klec. Režim mu dal jasně najevo, že návrat nebude jednoduchý. Z člověka, který chtěl odjet jen pracovat, se stal emigrant z donucení, jak napsaly krajskelisty.cz.

Hollywoodský sen: Nejdřív samota, deprese a tvrdý pád

Mnozí si myslí, že Forman po příjezdu do Ameriky okamžitě dobyl svět. Pravda byla mnohem tvrdší. V cizině začínal skoro od nuly. Neměl jistoty, peníze ani zázemí. Navíc doma nechal rodinu a děti. Úspěšný evropský režisér se přes noc ocitl v roli cizince, který musí znovu dokazovat, co v něm je.

Jeho první americký film Taking Off sice sklidil uznání kritiků, komerčně ale propadl. Forman poznal samotu, nejistotu i deprese. Musel pochopit americký systém i publikum, které neodpouští zaváhání.

Jenže právě v tomhle období se ukázalo, proč byl výjimečný. Nevzdal to. Znovu se postavil na nohy a přišel s filmem, který změnil všechno. Přelet nad kukaččím hnízdem nebyl jen film, byla to exploze talentu.

Příběh rebelujícího vězně psychiatrické léčebny se pod jeho rukama změnil v mrazivé podobenství o moci, svobodě a systému, který člověka semele. Film získal pět Oscarů a Forman se stal mužem, kterého Hollywood začal brát vážně.

Amadeus, návrat domů a odkaz, který nezmizel

Po Přeletu přišly další velké triumfy. Vlasy, Ragtime a pak Amadeus. Film, který definitivně potvrdil, že Miloš Forman patří mezi největší režiséry své generace.

Amadeus nebyl jen filmový hit. Byl to i symbolický návrat domů. Díky obrovské americké produkci a penězům, které do Československa přinesl, dostal Forman možnost znovu natáčet v Praze. Dokonce se traduje, že tehdejší premiér Lubomír Štrougal měl vykřiknout:  „Ukažte mi někoho dalšího, kdo doveze do téhle země, která je ekonomicky v prdeli, dva miliony dolarů.“ napsaly krajskelisty.cz.

Bouřlivé soukromí: tři manželství a čtyři synové

Vedle filmových triumfů fascinoval Miloš Forman i svým soukromím, které bylo stejně pestré jako jeho kariéra. Během života prošel třemi manželstvími a stal se otcem čtyř synů. Přestože působil jako světová hvězda, v osobním životě si nesl i stíny minulosti, samotu a komplikované vztahy.

Jeho první manželkou byla herečka Jana Brejchová, tehdejší československá ikona krásy. Jejich vztah poutal pozornost veřejnosti, ale nakonec nevydržel.

Druhé manželství s Věrou Křesadlovou bylo delší a narodili se jim dvojčata Petr a Matěj. Ani tenhle svazek ale neustál tlak Formanovy práce, emigrace a života rozkročeného mezi dvěma kontinenty.

Později našel klid po boku své třetí ženy Martiny Zbořilové, s níž měl další dva syny. Andrewa a Jamese. Právě s ní podle lidí z okolí prožil nejvyrovnanější část života. Martina se stala jeho oporou v době, kdy už měl za sebou slávu i pády a víc než kariéru si začal vážit obyčejného klidu.

Zemřel v roce 2018 v Connecticutu. Bylo mu 86 let. Přesto jeho odkaz žije dál.

Zdroj: Aplausin.cz, wikipedie.cz, csfd.cz, krajskelisty.cz, prahain.cz