Mirek Topolánek v Moskvě: Tři hodiny o samotě s Putinem. Vtipkovali jsme!

Miroslav Topolánek (69) zavzpomínal na schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (73). Podle Topolánka se Putin choval přátelsky, byl dobře připravený a během soukromé debaty dokonce společně vtipkovali. K jejich setkání došlo v roce 2009. 

Topolánek navštívil Moskvu 

Miroslav Topolánek se s Vladimirem Putinem setkal v roce 2009, kdy stál v čele Evropské rady. Evropa tehdy řešila dramatickou plynovou krizi mezi Ruskem a Ukrajinou, která zasáhla i několik evropských států. Topolánek nyní detailně popsal, jak jednání probíhala a jak se vůbec do Moskvy dostal.

Podle jeho slov si tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso nepřál, aby do Ruska cestoval. Topolánek ho ale neposlechl. Ve stejný den odletěl z Kyjeva do Moskvy, kde ho čekalo klíčové jednání s nejvyššími ruskými představiteli. U jednoho stolu tehdy seděli nejen Vladimir Putin, ale také Sergej Šmatko, Gazprom Alexej Miller a Igor Sečin. 

Hodinové jednání a pak tři hodiny o samotě

Nejdříve proběhlo oficiální jednání, během něhož se nastavily základní obrysy dohody. Poté ale následovala mnohem osobnější část schůzky. S Putinem totiž Topolánek několik hodin zůstal mezi čtyřma očima. "Je to člověk, který o vás ví všechno, vy o něm nic. Byl blahosklonný, choval se ke mně hrozně hezky, přátelsky," popsal Topolánek své dojmy z ruského prezidenta. Atmosféra prý nebyla napjatá ani chladná. Naopak, oba politici spolu mluvili velmi otevřeně. 

Vtipy i debata o americkém radaru

Během debaty řešili i téma amerického radaru v Česku. Projekt protiraketové obrany Spojených států byl v té době jedním z největších geopolitických sporů mezi Západem a Ruskem. "Vykládali jsme si vtipy, mluvili jsme o radaru. Říkám mu: ‚Proč to vlastně nechceš? Vždyť tě to nijak neohrožuje.‘ A on říká: ‚No, to je sice pravda, ale je to geopolitický a strategický disbalanc,‘" uvedl Topolánek. Putin však vnímal posouvání amerického vlivu směrem na východ jako zásadní bezpečnostní problém. Právě to mělo být jedním z hlavních motivů jeho dlouhodobé politiky vůči Západu.

Putin měl dominantní postoj

"Proto byl důvodem vzniku války s Ukrajinou i posun NATO na východ proti nějakým nepsaným dohodám, které my neznáme," pokračoval. "Diskuze o tom, jestli Ukrajina bude, nebo nebude členem NATO. Samozřejmě penetrace Západu do Střední Asie, diskuze s Ázerbájdžánem a tak dál. To všechno vytvořilo třaskavou směs. A Putin řekl: ‚Já to prostě nechci,‘" dodal. 

Zdroj: Aplausin.cz/iDNES.cz