Mláďata roku pražské zoo: jejich předci pocházejí ze zabavené zásilky 10 000 želv v Hongkongu

V Zoo Praha se vylíhla mláďata kriticky ohrožené orlicie bornejské. Díky nové inkubační technice nemuseli chovatelé malé želvy vykutávat z vajec. Tito sladkovodní obři mají totiž mimořádně tvrdou skořápku. Spolu s vnitrodruhovou agresivitou jde o hlavní dva důvody, proč od jejich chovu upustila celá řada evropských institucí. 

Pražský tým kurátora Petra Velenského se však nevzdal a odměnou je vůbec poprvé pět samostatně vylíhnutých mláďat. Malé orlicie lze bez nadsázky považovat za dosavadní „mláďata roku“ pražské zoologické zahrady.

"Po téměř čtvrt století dlouhém snažení jsme konečně rozlouskli záhadu extrémně silné vaječné skořápky orlicií bornejských. Vajíčka jsme umístili do směsi vermikulitu a rašeliny. Rašelina sehrála klíčovou roli, když svou kyselostí nahlodávala skořápku po celou dobu stodenní inkubace. Substrát jsme navíc hojně prolévali, aby se kyselý výluh dostával do kontaktu s vejci,“ říká kurátor plazů Zoo Praha Petr Velenský. Orlicie podle něj kladou snůšku do pralesního podkladu, který je velmi kyselý, až agresivní. „Masivní skořápka mládě chrání, ale když se vejce vyvíjí ve sterilním prostředí, zůstane právě tak silná, že ji želvička neprorazí.“

O způsobu života orlicií bornejských ve volné přírodě se toho dodnes ví velmi málo. Žijí skrytě v Malajsii a Indonésii. Zdržují se v hlubokých jezerech a řekách primárních pralesů. Kvůli jejich ničení, lovu pro maso i sběru vajec se populace orlicií za poslední tři generace zmenšily až o 80 procent.

První jedince orlicií bornejských získala Zoo Praha díky zabavené zásilce 10 000 želv v Hongkongu v roce 2001, která mířila na asijské potravinové trhy. Z pěti druhů želv, které tehdy z konfiskátu do Prahy dorazily, šlo o nejtajemnější, nejobtížněji chovatelnou a současně nejmohutnější želvu.

"Orlicie bornejské byly největším oříškem. Želvy byly frustrované, potlučené, s neoperovatelnými háky v krku a my jsme neměli žádné potřebné podklady k jejich chovu. Vzájemná agresivita se potvrdila záhy, jednomu samci jsme pro bleskurychlý útok na připuštěnou samici říkali Vrahoun. Nutno dodat, že samici jsme zachránili,“ vypráví Velenský s tím, že chov přinesl řadu vědeckých poznatků.

Novým zjištěním byla dále třeba výrazná pohlavní dvojtvárnost, tedy už oku patrný rozdíl mezi samicí a samcem. Zatímco samice zůstávaly v dospělosti na šesti až osmi kilogramech váhy, samci narostli až ke třiceti kilogramům. Chovatelé upřesnili i potravní preference tohoto druhu, o nichž se vědělo jen velmi málo.

V průběhu let se zhoršila situace pro orlicie jak v přírodě, tak v lidské péči. Vlivem již jmenovaných rizik byla orlicie v roce 2018 přeřazena z kategorie ohrožený do kategorie kriticky ohrožený na Červeném seznamu IUCN. 

Zdroj: Zoo Praha