Půl roku na psychiatrii. Elizaveta Maximová prozradila, kam až je ochotná kvůli roli zajít

Herečka Elizaveta Maximová promluvila o dětství se dvěma tatínky a o tom, do jakých extrémů jde v přípravě na roli. Vyrůstala v prostředí, kde se mísily svobodomyslnost, umění i nečekané situace. Sama říká, že má herecké geny po tatínkovi. Přesto byli její rodiče zásadně proti tomu, aby se herectví věnovala.

Její otec je původním povoláním psychiatr, později se stal režisérem – a dodnes ho popisuje jako bohéma a jednu z nejbarevnějších osobností svého života. Elizaveta otevřeně mluví o tom, že má vlastně dva tatínky. „Mám tatínka v Praze, který mě vychoval a kterému jsem vděčná za všechno. A pak mám tatínka pravého, prázdninového, který mě podporuje, říká: jdi do všeho, a posílá pusu na dálku – a pak ten druhý tatínek to řeší.“

Největší výzvou pro ni však byl televizní film Máma, příběh matky s intelektovým postižením a její osmileté dcery, které bojují proti rozdělení rodiny. Kvůli této roli chodila půl roku na psychiatrii, studovala lidské reakce i způsoby komunikace. Zároveň pracovala na fyzické proměně. „Zjistila jsem, že mám příliš pevné tělo. Musím získat uvolněnost, zpomalit, změnit mimiku, chůzi, reakci na podněty.“ 

Po dotočení role vždy odjíždí, aby úplně změnila prostředí: „Musím změnit fungování. Pak se vracím s načerpanou silou.“

 Absolvovala i kurzy zvládání hněvu, kde několik dní mlátila klackem do stromů a křičela, co to šlo. „Bylo to skvělý.“ Její bývalý partner pak jednou v hádce křičel: „A ten tvůj anger-management, to byly vyhozený prachy!“ 

Ačkoli na první pohled působí jemně, její soutěživost je nečekaná. Na pouti chodí nejraději ke střelnici. „Dávají mi broky navíc, čekají, že nic netrefím, a já pak vystřelím toho největšího medvěda. Hrála jsem hodně počítačových her a vždycky jsem byla snajpr,“ objasnila přesnou mušku herečka v pořadu 7 pádů Honzy Dědka.

Zdroj: TV Prima