Rok 2026 patří Jiřímu Schelingerovi: Fanoušci dostanou dvě nová alba

Rok 2026 se v hudební oblasti ponese ve znamení zpěváka Jiřího Schelingera. Tento výrazný interpret a skladatel by 6. března oslavil své 75. narozeniny a 13. dubna zároveň uplyne již 45 let od jeho nečekané smrti.

V době dvojího půlkulatého výročí Jiřího Schelingera (1951–1981) se dočkají fanoušci jedné z nejcharismatičtějších osobností domácí hudební scény 70. let hned dvojí albové připomínky fenoménu J. S.

Konkrétně jde o poslední chybějící díl skládačky vinylové reediční řady alb Schelingera s kapelou F. R. Čecha v podobě nahrávky Nemám hlas jako zvon (1975). O nic méně zajímavá je pak kompilace Zemětřesení 0.1 / Epicentrum, kterou sestavil hudební publicista Miloš Latislav.

Ta nabízí unikátní pohled na pozoruhodný hudební projekt, jenž Jiří Schelinger už bohužel nestihl sám dokončit. Jedinečný výběr čítá Schelingerem původně nazpívané písně i jen rozpracovaná témata, dokončená blízkými kolegy v letech 1981–1984, ale také ukázku ze Zemětřesení s Alešem Brichtou (1993) a sólové zpracování několika songů Milanem Schelingerem. 

„Osud Jiřím Schelingerem bohužel nedokončeného, později především singlově rekonstruovaného a nakonec moderně přetočeného alba Zemětřesení je podivuhodný. Miloš Latislav si dal záslužnou práci, aby shromáždil a prověřil velké množství různorodých informací s tématem spojených. Řada nejistot kolem autorství, úprav a aranží skladeb existuje, a zčásti bude existovat i nadále, stejně jako kolem sestav muzikantů na některých nahrávkách, když ani archivy Supraphonu a Pantonu či ohlášky na OSA nepřinášejí definitivní odpovědi. Jisté je, že Zemětřesení Jiřího Schelingera a F. R. Čecha, obdivuhodně opatrované zejména bratrem Milanem (1952–2023), je dodnes lákavou výzvou pro posluchače několika generací i diváky koncertů různých retro kapel,“ uvádí producent Supraphonu Karel Deniš ve své ediční poznámce v bookletu kompilaceZemětřesení 0.1 / Epicentrum. 

Tamtéž pak najdete vedle málo známých fotografií z poslední etapy Schelingerova života také obsáhlý sleeve-note Miloše Latislava. Hudební publicista v něm detailně popisuje osudy, autorství i obsazení jednotlivých, do výběru zahrnutých skladeb.

Ač zde stále přetrvává jistá stylová nesourodost, Nemám hlas jako zvon zároveň naznačuje další, v rocku pevněji ukotvené směřování. Navíc poprvé také přináší dvě Schelingerovy vlastní skladby – křehkou baladu Vnímám a titulní rozvernou píseň, která byla natočena už s předchozí kapelou Faraon pod názvem To nejsem já, ale tehdy zůstala nevydána. 

Vedle dalších původních skladeb nechybí ani několik coververzí včetně těch v normalizačním Československu nečekaných, jimž vévodí pod lehce budovatelským textem F. R. Čecha a názvem Metro, dobrý den schovaná A National Acrobat od Black Sabbath. Co naopak oproti původnímu vydání chybí, je coververze songu Neila Younga Heart of Gold (Pojď), s bohužel trvale zpětně nezískatelnými právy k využití české podoby. I bez ní, a s malou náplastí v podobě bonusu Lásko, dej mi sílu se silnou melodií Karla Svobody, je však nové vydání Nemám hlas jako zvon jistě vítanou poslední položkou do Schelingerovy a F. R. Čechovy albové sbírky.

Zdroj: Supraphon