Tančící dům slaví 30 let. Machálková, Asterová a Pazderková přidaly osobní vzpomínky

Kdysi „pěst na oko“, dnes jedna z nejfotografovanějších budov Prahy. Tančící dům letos slaví třicet let, a proto Galerie Tančící dům připravila mimořádnou výstavu, která jde pod povrch slavné stavby doslova i obrazně. Návštěvníci na ní najdou originální materiály spojené s Frankem O. Gehrym a Vladem Milunićem, původní mobiliář z 90. let včetně ikonických skleněných stolů Evy Jiřičné, osobní předměty i dobový tisk. Nechybí ani dva metry vysoký, nasvícený model domu

Silný příběh slavné budovy, která se veřejnosti otevřela 20. června 1996, na vernisáži připomněla moderátorka Lejla Abbasová, která připomněla, jak bouřlivě byl Tančící dům po svém vzniku přijímán. „Architektonický kýč nebo Disneyland mezi barokem. Přesně takto se o Tančícím domě mluvilo v polovině devadesátých let, když byly představeny první studie. O Tančícím domě se nehovořilo jako o klenotu, tak jako dnes, ale jako o chybě. Dneska ale stojíme v budově, která se stala ikonickou součástí panoramatu Prahy a jednou z jejích nejfotografovanějších staveb u nás,“ řekla Abbasová.

Velmi osobně o výstavě promluvila také zpěvačka Leona Machálková, která s Tančícím domem spojuje i vzpomínku na svého manžela, designéra a výtvarníka Bořka Šípka. „Tančící dům mě nadchl od samého začátku. Na svou dobu to bylo něco naprosto nevšedního. A dobře si pamatuju, jak se snad na každé společenské akci té doby debatovalo o tom, jestli na nábřeží vůbec patří. Čas ale ukázal, že i my Češi se umíme uvolnit a přijmout něco, co jsme zpočátku zpochybňovali,“ řekla Machálková. Nejsilněji na ni dodnes působí vzpomínka na velkou Šípkovu retrospektivní výstavu Out of Limits, která se v místní galerii konala před deseti lety. „Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsme odjížděli z Karlova náměstí, jeli kolem Tančícího domu a z fasády se na nás usmíval plakát k této výstavě. Jen jsmezamávali – s vědomím, že talentový Bořek opravdu žádné limity ve své tvorbě neměl,“ svěřila se.

Herečka a stand-up komička Iva Pazderková vidí v Tančícím domě rebela, který si své místo na výsluní už dávno vydobyl. „Na svou dobu to byl naprostý rebel. Dnes už ale lidé pochopili, že jde o skvost a hvězdu, která si už dávno zvykla na blesky fotoaparátů,“ dodala Pazderková s tím, že Tančící dům už roky s oblibou zmiňuje ve svém slavném stand-up Blbá blondýna.

Své vzpomínky připojila i herečka Jitka Asterová, která v 90. letech bydlela jen pár kroků od slavné proluky na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží. „Tančící dům jsem milovala od prvního okamžiku, kdy jsem ho spatřila. Mám totiž ráda krásné, kontroverzní i extravagantní věci, takže to byla láska na první pohled. U nás doma se ale vedly velké debaty. Moji rodiče byli znechucení a tvrdili, že se to sem vůbec nehodí,“ zavzpomínala Asterová. Nakonec ale podle ní sehrála roli i slavná přezdívka budovy, která se podobá jejímu příjmení. „Když jsem tatínkovi řekla, že inspirací byli Fred Astaire a Ginger Rogersová, odpověděl: Tak to se mi ta stavba docela líbí,“ dodala pobaveně.

Tančící dům: příběh ikonické budovy je výstavou nejen o architektuře, ale také o hrdosti, vkusu, veřejném odporu, slavné proměně i o tom, jak se z „chyby“ může stát symbol města. Pro fanoušky architektury, Prahy i silných příběhů jde o jednu z nejzajímavějších kulturních událostí letošního jara.

Zdroj: Aplausin.cz, Galerie Tančící dům