Z vrcholu filmového nebe až do samoty a exilu: Osud Adiny Mandlové

Patřila k největším hvězdám prvorepublikového filmu a její krásou i talentem byl okouzlen celý národ. Osud Adiny Mandlové však nebyl jen příběhem slávy a obdivu. Po válce přišel pád, exil, ztráta domova i řada bolestných zklamání.

Z chudoby až na vrchol

Adina Mandlová se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi jako Jarmila Anna Františka Marie Mandlová. Její dětství nebylo zdaleka tak bezstarostné, jak by se mohlo zdát. Po smrti milovaného otce se rodina dostala do finančních problémů a mladá Adina musela brzy poznat tvrdou realitu života.

Osud jí nakonec otevřel dveře do světa filmu. Ve třicátých letech se vypracovala mezi největší hvězdy československé kinematografie. Diváci ji obdivovali ve filmech Kristián, Noční motýl, Hotel Modrá hvězda či U pokladny stál. Mandlová se stala symbolem moderní ženy. Elegantní, svůdné a sebejisté. Na vrcholu kariéry patřila mezi nejlépe placené herečky své doby.

Lásky, skandály a válka

Vedle filmových úspěchů poutal pozornost i její soukromý život. Adina byla známá svými vztahy s vlivnými muži například s Hugo Haasem nebo Oldřichem Novým a údajně i s ženami, jak napsalo Prozeny.cz. Kolem její osoby se neustále točily nejrůznější spekulace. Ve společnosti budila obdiv i závist.

Skutečný zlom však přišel po druhé světové válce. Kvůli kontaktům s vysoce postavenými německými představiteli čelila obviněním z kolaborace. Přestože nebyla soudně uznána vinnou, veřejné mínění se obrátilo proti ní, jak uvedl Český Rozhlas.

Z někdejší milované hvězdy se stala žena, na kterou mnozí ukazovali prstem. Filmové nabídky zmizely a kariéra, kterou budovala dlouhé roky, se během krátké doby zhroutila.

Pro Mandlovou to byla rána, z níž se už nikdy úplně nevzpamatovala. Sláva, která ji vynesla mezi elitu, byla pryč. Místo obdivu přišlo odsuzování a místo reflektorů nejistota ohledně budoucnosti.

Exil, osamění a konec legendy

Po válce odešla do Velké Británie, kde se snažila začít nový život. Provdala se, získala britské občanství a doufala, že se jí podaří navázat na někdejší úspěchy. Nic z toho se však nenaplnilo. Herecká kariéra už nikdy nenabrala původní směr a Mandlová se stále více uzavírala do vzpomínek na dobu, kdy byla jednou z největších hvězd českého filmu.

V pozdějších letech žila také na Maltě a v autobiografii otevřeně popsala bolest, kterou jí přinesla ztráta slávy i domova. Přestože se snažila působit silně a vyrovnaně, její životní příběh byl poznamenán hlubokou frustrací a pocitem, že přišla o svět, který kdysi patřil jen jí.

Po smrti manžela se na sklonku života vrátila do Československa. Návrat však nebyl triumfální. Země, kterou kdysi opouštěla jako slavná herečka, už byla jiná a ona sama se v ní cítila cizinkou. Dne 16. června 1991 tiše zemřela ve věku 81 let.

Zdroj: Aplausin.cz, Csfd.cz, Prozeny.cz, Český rozhlas, Wikipedie.cz