Co dělat, když vás na výletě uštkne zmije?

Co dělat, když vás na výletě uštkne zmije?

Vytvořeno dne 06.08.2020
 

Již třetí generaci jediného jedovatého hada žijícího na našem území – zmije obecné – odchovává v těchto dnech Zoo Praha. Její chovatelé se v zázemí starají o dvoutýdenní, zhruba dvaceticentimetrová mláďata, která se narodila ve venkovní expozici na Zakázance.

Jedná se o potomky tří dospělých samic.

Letošní extrémně teplé jaro jejich graviditu velmi urychlilo a oproti běžnému cyklu přišla mláďata na svět výrazně dřív – mláďata se běžně rodí až v září.

„Odchov zmije obecné v umělých podmínkách je velmi náročný. Vyžaduje přesnou kombinaci tepla, chladu a vlhka, mladé zmije jsou navíc velmi vybíravé,“ popisuje kurátor chovu plazů Petr Velenský. „Podařilo se nám připravit ideální mikroklima, klimatizovanou místnost, s relativně nízkou teplotou, ideální vlhkostí, kam jsme navíc umístili speciální lampu vyzařující plné sluneční světlo. Některá mláďata, která se narodila v zázemí, začnou sama žrát dodanou potravu, u těch ostatních pak přistupujeme k umělému a vcelku složitému krmení. Na Zakázance, kde zmije obecné žijí ve venkovních podmínkách po celý rok, dospělé jedince jen občas přikrmujeme.“

Třebaže jsou zmijí mláďata ještě malá, Zoo Praha již nyní řeší jejich umístění do dalších zoologických zahrad, kde se tolik jako u nás nedaří zmije odchovat. Jen část mláďat v dospělosti obohatí opět expozici na Zakázance. Tam lze nyní převážně v oblačném či střídavém počasí zmije pozorovat. Jakmile bude slunečno a teplo, chladí se hadi v úkrytech a expozice tak bude vypadat jako prázdná.

Zmije a člověk: Přemnožené nejsou. Metrová vzdálenost je v přírodě zcela bezpečná

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem v české přírodě – známým a neprávem obávaným. Vždy se snaží člověku primárně vyhnout, nebýt vůbec spatřena, a tedy ani ohrožena.

Zmije na člověka podle slov Velenského sama od sebe nezaútočí. „Je třeba dbát zvýšené pozornosti, abyste na ni omylem nešlápli. Zmije jsou nejvíce aktivní na jaře, kdy hledají vhodný protějšek pro páření, proto jsou také více vidět. Rozhodně to není tím, že by byly přemnožené.“

Zmije při setkání s člověkem často pouhým výpadem naznačuje, co by se mohlo stát, kdyby se cítila opravdu ohrožena vaší blízkostí či dotykem. V případě kousnutí je to tedy nehoda, kterou způsobilo její leknutí. Záměrně nekousne.

„Zmije nechce kousnout, tím totiž nic nezíská. Když narazíte v přírodě na zmiji, neznamená to, že jste ohroženi. Zmije vás nebude pronásledovat, neútočí na vás, zůstává sedět a v nestřeženém okamžiku se rychle schová,“ dodává Velenský.

Ve většině případů k nehodám dochází, když člověk na zmiji nešťastnou náhodou rukou přímo sáhne, třeba při sběru lesních plodů, nebo na ni šlápne odhalenou nohou. Na mýtinách se totiž často schovává za kamenem nebo za kládou. V případě uštknutí je důležité zachovat klid, nepanikařit a vyhledat pomoc. Ránu po uštknutí nezaškrcujeme, ale pokud možno umístíme postiženou končetinu do dlahy a nehýbeme s ní.

V České republice je zmije obecná zvláště chráněna jako kriticky ohrožený druh.