Pomoc zadarmo? Ani náhodou! Vojta Kotek se musel stát hasičem

Jak se Vojta Kotek stal hasičem? Velitel Milan řekl, že pomoc ve druhém díle nebude mít zadarmo. Neměl, musel se stát dobrovolným hasičem. Mezi kozárovické hasiče nakonec zapadl, stejně tak se stal členem spolku myslivců – a dokonce si udělal zkoušky. Ale jak probíhaly? To se dívejte. I na to, jak se předsudky a despekt proti myslivcům vytrácí…

Vojta vysvětluje: „Náš starosta Milan je strašně nadšenej hasič. On je velitel sboru dobrovolných hasičů. A miluje to. Od první chvíle, kdy jsem s ním přišel do většího kontaktu, tak říkal, že musím vstoupit do SDH. Navíc, myslivci a hasiči drží kulturu na vsích. A jde nejen o hasičské a myslivecké bály, kde se všichni opijí. Jsou to primárně dobrovolníci, kteří pomáhají se vším. Oni nejenom naplňují lidem bazény přes léto, ale vlastně kropí silnice, kde se staví, aby se tam neprášilo. Kdykoliv je potřeba za něco vzít v té vesnici, za něco velkého, těžkého a je toho hodně, tak se na to volají kluci. Jsou fajn.“

Rádě vadí mravenci. Kde se berou a proč mají zemědělci ožrané listy? Jde to, aby na bio farmě použili postřik? A jak bude škodit mandelinka? Naučí se Hajdy lovit mandelinky? Kdo nakonec poradí? A jak Vojtovi poradí paní Urbánková? Co je složité na tom stát se ekologickým zemědělcem a proč se Vojta vyděsí? Má začínající farmář šanci na ekonomickou návratnost? Má, ale mělo by se začít někde úplně jinde…

Vojta vzpomíná: „Mandelinky, které nám zaútočily na pole, pro mě byly velkým překvapením, protože tam nikdy brambory nebyly a najednou se tam stejně objeví mandelinka. A při té příležitosti jsem získal kontakt na paní Urbánkovou, která je ze svazu biofarmářů a ta mi přijela poradit s nějakými věcmi. A já jsem se teprve pořádně dozvěděl, co to biofarmaření obnáší. Bylo to pro mě klíčové i v tom rozhodnutí, jak se k tomu postavit příští rok. Zkrátka jsem si to představoval mnohem naivněji. Myslel jsem si, že “to se tady nějak udělá a bude,” ale to mě odkryla právě stejně, jako jsou tyhle věci v dobrovolničení hasičů a v těch návaznostech v tom lese. Tak je spousta návazností i v tom farmaření.“

V ekologickém zemědělství nic není snadné. Chce to Vojta slyšet? A jak si s radami odbornice poradí? Co když Vojta zjistí, že jeho chov slepic je prakticky klecový? Zklamání mu bude čitelné v obličeji. Jak dopadne porada s Ráďou? Bude se nakonec konat postřik, nebo ne? Aby toho nebylo málo, u slepic se objeví komplikace. I k nim se nastěhují parazité. Co s tím?

Nebude to jednoduché, ale Vojta se nevzdá. A jak říká závěrem: „Nechci moralizovat, ale je to prostě přesně to, že na venkově člověk musí být otevřený tomu, aby nabídl pomocnou ruku. Nejen přijímat, ale také dávat. Být součástí života. Součástí společenstva lidí žijících na venkově.“

Zdroj: TV Prima