Samota, strach a telefonát, ze kterého mrazí dodnes: Sousedka popsala poslední hodiny Ivety Bartošové

Iveta Bartošová (†48) byla jednou z největších hvězd české popové scény. Zpěvačka s křehkým hlasem, kterou milovaly celé generace. Za úsměvem a slávou se ale roky skrývala bolest, samota a vnitřní boj, který nakonec skončil tragédií.

Dne 29. dubna 2014 Iveta Bartošová (†48) odešla způsobem, který šokoval celé Česko. Její poslední dny ale nebyly náhlým zlomem. Byly tichým, pomalým pádem směřující k tragédii.

Svět se jí zmenšil na pár kroků

V posledních dnech svého života se Iveta téměř neukazovala mezi lidmi. Dveře jejího domu zůstávaly zavřené a svět venku jako by přestal existovat. Zpěvačka se bála, že na ní před domem čekají paparazzi, kteří čekali na každý její krok. Venku se ukazovala pouze občas při venčení svého milovaného psa.

„Naposedy jsem ji potkala pár dní před tou tragédií. Chodila se svým ridgebackem kolem rybníka a nevypadala vůbec dobře. Byla bledá, řekla bych, že až smrtelně bledá,“ popsala sousedka, jak napsalo eXtra.cz.

Když se realita rozpadá

„Cítím se výborně. Není to se mnou špatné, i když by si to mnozí přáli.“ Popsala tenkrát svoji situaci Iveta pro Super.cz. Zpěvačka si v tu dobu procházela rekonvalescencí po náročné operaci zubů a čelisti, která se neobešla bez komplikací.

„Ta operace zubů a kostí byla nutná, a než se to spraví, pár měsíců to bude trvat. Byl to velký operační zásah. Každý má nějaké nemoci. A nejsem robot.“ popsala tenkrát svůj stav zpěvačka.

Poslední telefonát

Byl to obyčejný telefonát své mamince. Nebo tak alespoň působil. Žádné dramatické loučení, žádná velká slova. Naopak zněla naprosto klidně, vyrovnaně, jako by chtěla všechny kolem sebe ujistit, že je všechno v pořádku.

Řešily běžné věci. Zdraví. Každodenní starosti. Iveta mluvila o tom, jak se cítí, kolik zhubla kvůli problémům se zuby, a snažila se působit silněji, než ve skutečnosti byla. Na druhém konci telefonu její maminka poslouchala a věřila, že se věci obrací k lepšímu.

„Už jsi ale veselejší, už máš ten hlas takovej jinej. Posledně jsi byla špatná,“ řekla jí s úlevou, jak napsalo eXtra.cz. Netušila, že ten hlas, který slyší, slyší naposledy.

Nic v tom rozhovoru nenasvědčovalo tomu, co mělo přijít o pár hodin později. Žádný náznak rozhodnutí. Žádné varování. Jen tiché ujišťování, že všechno bude dobré.

Osudné ráno

Dne 29. dubna 2014 Iveta vyšla ze svého domu a zamířila k železničnímu přejezdu v Uhříněvsi. Podle svědků chvíli čekala. A pak udělala krok, ze kterého už nebylo návratu. Tragédie obletěla Česko a všichni byli v šoku. Lidé, kteří ji roky sledovali, najednou stáli před koncem, který nikdo nechtěl vidět.

Osud, který se s ní táhl celý život, se uzavřel krutým způsobem. Iveta zemřela ve stejný den, na kolejích jako její první velká láska Petr Sepeši. Náhoda, která působí až mrazivě. 

Její příběh není jen o pádu. Je i připomínkou toho, jak důležité je mluvit o psychickém zdraví. Jak snadno může člověk navenek působit silně, zatímco uvnitř prohrává boj, který není vidět.

Pokud si z jejího života máme něco odnést, pak možná právě tohle: že i ti, kteří se zdají být silní, někdy potřebují pomoc nejvíc. A že naslouchat může být někdy to nejdůležitější, co můžeme udělat.

Zdroj: Aplausin.cz, Super.cz, eXtra.cz