Zapomenutý koncert Vladimíra Mišíka s Blue Shadows znovu ožívá. Překvapil i samotného zpěváka

V listopadu 2019, krátce po vydání alba Jednou tě potkám, uspořádal Vladimír Mišík v pražském Divadle Archa svůj jediný koncert s kapelou Blue Shadows, aby album pokřtil. Album později získalo šest cen Anděl (včetně ocenění jako album roku) a bylo nadšeně přijato kritiky i posluchačskou obcí. Mišík tímto albem zahájil spolupráci s producentem Petrem Ostrouchovem a Blue Shadows, která poté přinesla ještě další dva tituly – Noční obraz (2021) a loňské album Vteřiny, měsíce a roky, jež letos získalo dvě ceny Anděl, opět včetně ceny za album roku.

Kapela Blue Shadows, tedy kytaristé Petr Ostrouchov a Josef Štěpánek, bubeník Martin Novák a baskytarista Matěj Belko, přinesli Mišíkovým písním na albu Jednou tě potkám nový zvuk a novou energii, a tak padlo rozhodnutí, že na koncertě u příležitosti křtu alba doprovodí Mišíka, v té době ještě koncertujícího s domovskou kapelou Etc…, právě oni. Posíleni několika stávajícími i bývalými členy Etc… (Pavel Skála, Vladimír Pavlíček, Olin Nejezchleba) a za účasti dalších hostů (pianista Martin Brunner a dechové sekce v čele se saxofonistou Jakubem Doležalem) odehráli společně 24. 11. 2019 výjimečný a jediný společný koncert.

Nové písně ze křtěného alba se zde spojily s Mišíkovými největšími hity, které zde zazněly v nové podobě a jinak, než je znali Mišíkovi fanoušci z jeho pravidelných koncertů. Sám Vladimír Mišík, tehdy na vlně nečekaného úspěchu alba Jednou tě potkám, zpíval ve vynikající formě, aniž tušil, že vlivem zdravotních komplikací a blížící se pandemie Covid-19 ho čeká už jen několik málo koncertů (naposledy vystupoval v říjnu 2020). 

„Měl jsem tehdy z koncertu hodně dobrý pocit, a proto jsem si dlouho netroufl otevřít hard disk s nahrávkami, abych třeba nezjistil, že moje vzpomínky neodpovídají skutečné kvalitě provedení. Přece jen člověk nemá často odstup a nechá se pohltit adrenalinem. Koneckonců ani Vláďa netušil, že jsme koncert nahráli. Když jsem měl letos na jaře objednaný týden ve studiu Sono a odpadl projekt, který jsem měl nahrávat, přece jen jsem se odhodlal, vzal jsem ten pět let starý disk s sebou, a nakonec jsme strávili při míchání s Milanem Cimfem krásný čas. Shodou okolností jsme nahrávky dokončili 5. dubna, večer jsme pak přebírali Anděly za album Vteřiny, měsíce a roky. Když jsem pak sesbíral reakce i od členů kapely, troufl jsem si přinést výsledek naší práce i Vláďovi,“ říká producent alba Petr Ostrouchov.

„Petr za mnou přišel letos po mých narozeninách, z tašky vytáhl skvělou patnáctiletou whisky Bowmore a po chvilce povídání a popíjení se tajemně usmál, řekl, že má ještě jedno překvapení a abych si nasadil sluchátka. Neskromně přiznávám, že mi z té nahrávky koncertu v Arše poklesla brada – zvuk, výkony muzikantů, zajímavé aranže, atmosféra, byl jsem fakt nadšenej,“ vypráví Vladimír Mišík a dodává: „Koncerty mě vždycky nesmírně bavily a když diváci naše snažení odměnili aplausem, my jsme se na jevišti ocitli tak trochu jako v ráji. Za tyto vzácné prožitky jsem nesmírně vděčný.“ 

Album obsahuje devět písní – z Mišíkova klasického repertoáru Šmajdák a ploužáky, Dvacet deka duše, Špejchar blues, Já a dým, Jednohubky a Obelisk, z tehdy nového alba pak písně Něco ve mně chrčí, Most a Pět hospod, jedna ulice.

Zdroj: Turner PR