Bolek Polívka se třemi syny na jednom jevišti: Anděl v lihu spojuje humor, vzpomínku a rodinu

V brněnském Divadle Bolka Polívky má dnes, 30. ledna, premiéru autorský projekt Bolka Polívky Anděl v lihu, věnovaný jeho dlouholetému příteli a hereckému partnerovi Jiřímu Pechovi, zvanému Peca.

„Je poctou jeho nadání, humoru, chuti žít, smát se, prožívat vše naplno, bojovně a úsměvně. Jednou jsem napsal, že Poslední leč by nebyla, kdybych nebyl já, a nebyla by taková, jaká je, kdyby nebyl Peca. U této inscenace to platí dvojnásob,“ říká Bolek Polívka, který v inscenaci ztvární roli Anděla (Pecy).

Současně se na jevišti herecky vůbec poprvé potká se všemi svými syny: Vladimírem, Janem a Františkem Polívkovými. „V programu proto nechybí mé speciální poděkování jejich maminkám, Chantal a Marcele, za to, že je přivedly na svět,“ zdůrazňuje Bolek Polívka.

Sebe jako divadelní postavu svěřil nejstaršímu z mužských potomků Vladimírovi, který je již zkušeným hercem. „???????????????,“ poznamenal Vladimír Polívka. „V životě jsem nečekal, že budu mít takovou radost být na jevišti s Barinem,“ odbíhá od hodnocení rodinné spolupráce s úsměvem Jan, student herectví na JAMU. A nejmladší František podotýká: „Nedokážu si představit lepší sestavu, se kterou bych měl hrát divadlo. Jsem vděčný za své bráchy a tátu i jejich pochopení, když přijde na moje herecké manýry. Všichni jsme tátovi podobní, ale každý jinak…“

O tom, že lidské i tvůrčí přátelství Bolka Polívky a Jiřího Pechy mělo mimořádný charakter, je přesvědčený i dramaturg inscenace Anděl v lihu Petr Oslzlý, jeden ze spoluzakladatelů Divadla Husa na provázku, který oba herce sledoval od jejich počátků spojených právě s touto legendární brněnskou scénou. „V životě to bývá tak, že lidé, pokud jsou dobrými ‚kumpány‘, profesně již toho moc společně udělat nedokážou. A Bolek s Pecou byli společně skvělými tvůrčími, hereckými partnery a zároveň přáteli, jak se říká, ‚na život a na smrt‘, a také kumpány, kteří nejednu sklenku společně vypili. Dovedli společně ‚pařit i tvořit‘ a obojí na doraz. Jejich souhra a spolutvorba byla postavena na mimořádném porozumění, které můžeme chápat jako ‚zvláštní chemii‘. A projevilo se to nejen v Bolkových autorských inscenacích. Nedovedu spočítat, kolik pozoruhodných českých i zahraničních inscenací Čekání na Godota jsem viděl, ale jejich herecká souhra v této klasické hře moderního divadla byla fascinující,“ vrací se do minulých let Petr Oslzlý. 

Upřesňuje: „V jejich umělecké divadelní spolupráci byl samozřejmě tvůrčím motorem a inspirátorem jako autor a režisér i herecký partner Bolek, ale nikdy se nad Pecu nijak nepovyšoval a již vůbec jej ‚neupozaďoval‘. Čím lépe při jejich spolupráci Jirka hrál, tím více v této souhře vyniklo autorské, režijní i herecké mistrovství Bolkovo. Jen tak byli společně schopni realizovat – nejen v divadle, ale i v životě – jeden bláznivější a kreativnější nápad za druhým. Jen tak mohli vytvořit takové společné kreace jako byly Pezza versus Čorba, Poslední leč a velkou řadu dalších.“

Předpremiéra: 29. 1. 2026, premiéra: 30. 1. 2026, reprízy: 31. 1., 1. 2., 25. 2. a 27. 2. 2026 

Pražská premiéra: 13. 2. 2026 v Divadle Bez zábradlí, repríza: 4. 3. 2026

Zdroj: Divadlo Bolka Polívky