Kůň rebel na pražském okruhu: Hřebec Wisky rozbil přepravní bednu a na letiště nedojel

"Máme opravdu velký problém, je to fakt průšvih…" Těmito slovy začal svůj příspěvek na sociální síti ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Dosud bezchybná, dlouho plánovaná akce přesunu čtyř koní Převalského do divoké přírody Kazachstánu, dostala trhlinu. Jeden hřebec se vykopal z bedny.

„Máme opravdu velký problém. Jeden hřebec se vykopal z bedny.No… Je to fakt průšvih. Jak již v tuhle chvíli víme, hřebec Wisky se v bedně rozepřel a díky tomu vyrazil horní díl. Takže jsme ho naháněli po okruhu. Teď už leží v anestezii a jedou pro něj ze zoo, aby ho odvezli do Troji.

Podotýkám, že bedna je stejné konstrukce jako ostatní, ve kterých vozíme hřebce zcela běžně.

Takže pokud se už nic nestane, poletí z Prahy tři koně,“ připsal pod fotku koníka na dálnici ředitel Bobek. 

A to ještě 2 hodiny před tím si pochvaloval. „V 9.15 v Dolním Dobřejově všichni čtyři koně Převalského pro Návrat divokých koní 2025 naloženi. Dvě klisny a dva hřebci: Zina II, Grace, Galvan a Wisky. Zatím vše podle plánu a bez problémů,“ popisoval Miroslav Bobek nakládku koní do přepravních boxů před cestou na kbelské letiště.  

Na vzniklou situaci fanoušci pražské zoo a akce Návrat divokých koní 2025 reagovali povzbudivě. „Hlavně, že je v pořádku. Šťastný let...  Třeba nerad lítá… Koňská síla je neskutečná, držím palce, ať je vše v pořádku, bez zranění hřebce nebo lidí v jeho blízkosti… Je to rebel…  No to je dacan. Teď bude mít přezdívku Kájínek…“ 

Kůň Převalského (Equus przewalski) – poslední druh divokého koně vůbec – je světu znám od roku 1881. O necelých sto let později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad.

Mimořádnou zásluhu na zachování koně Převalského má Zoo Praha, která od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Pod vedením prof. Veselovského se Zoo Praha stala jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti.

První transport do Číny proběhl v roce 1988. O čtyři roky později směřovaly dva transporty do Mongolska, stejně jako v dalších letech. Reintrodukce probíhaly zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací. Zoo Praha se tehdy do návratu divokých koní zapojila v letech 1998 a 2000 předáním čtyř „převaláků“, kteří byli v rámci zahraničních transportů dopraveni do oblastí Tachin Tal a Hustain Nuru.

Zoo Praha již několik let úspěšně zajišťuje ve spolupráci s Armádou ČR a mezinárodní organizací ITG (International Takhi Group) samostatné převozy. Mezi lety 2011 a 2017 jsme z ČR do Mongolska dovezli každoročně mezi třemi a čtyřmi koňmi – dosud dvacet sedm. První transport mířil do Chomiin talu, následně již armádní speciály létaly do Tachin talu, jenž leží v Přísně chráněné oblasti Gobi B. Tam byly navíc přepraveni čtyři koně vnitrostátním transportem přímo v Mongolsku – z oblasti Chustaj nurú. a další čtyři jsme v roce 2016 přepravili v rámci Mongolska z jedné oblasti do druhé.

Aktivity Zoo Praha se v Mongolsku v rámci projektu Návrat divokých koní neomezují jen na transporty koní, ale spolu s dalšími organizacemi jde pomoc i jinam. V roce 2013 zde byla zrekonstruována nemocnice ve vesnici Bij, která poskytuje ošetření asi 300 rodinám žijícím v této oblasti a také strážcům národního parku Gobi B. Poté byla též vybudována 140metrová studna s pitnou vodou, založen ekoklub pro děti a dovezeno potřebné vybavení zlepšující pracovní podmínky strážců. To vše se podařilo díky velkým snům, odvaze a neobvyklé obětavosti lidí, kterým není osud koně Převalského lhostejný. Díky záchranným projektům nyní žije v Mongolsku ve volné přírodě více než 500 koní, z toho 194 v Přísně chráněné oblasti Gobi B.

Zdroj: Aplausin.cz, Zoo Praha