První rozhlasová role Miroslava Táborského: Erotické vzdechy a dusno
Zdroj: herminapress

První rozhlasová role Miroslava Táborského: Erotické vzdechy a dusno

Vytvořeno dne 28.12.2021

Podmanivý hlas Miroslava Táborského posluchače audioknih a rozhlasových her provází už hodně dlouho. Ve škole ho rozhlasové herectví učila režisérka Alena Adamcová a s její osobou se pojí i Táborského první profesionální rozhlasová práce. Hrál motýla a vytvářel erotické dusno.

„My jsme byli celý ročník pozvaní do Karlína do rozhlasu, kde se točila hra Ze života hmyzu a tam je scéna, která se odehrává mezi motýly. A paní režisérka Adamcová po nás tenkrát chtěla, abychom ve studiu zahráli tzv. zvukový koberec. My jsme neměli žádné role, ale ona chtěla pod celou tu scénu podkres erotických vzdechů a erotického dusna. Zhasli nám, abychom se nestyděli a ona za sklem v režii jen tak rukou ukazovala, jestli míň nebo víc, bouřlivěji, klidněji a my jsme tam čtvrt hodiny eroticky vzdychali. Skončili jsme úplně vyčerpaní, načež nám řekla, že to bylo hezké a dáme si to ještě jednou. Půl hodiny čistého času jsem takto poprvé v rozhlase eroticky vzdychal. Šel jsem domů, točila se mi hlava a pochopil jsem, že rozhlas bude dost těžká práce,“ uvedl Miroslav Táborský, který je interpretem rozhlasových her a mnohahodinových audioknih.

Společné mají mikrofon a mluvené slovo. V čem je liší?  „Audiokniha je v podstatě vyprávění, kdy musíte vzít celý příběh, naučit se všechny postavy, rozlišovat je a dostat je do nějakého celku. Zatímco rozhlasová hra má blíž k jevišti, už máte kolegy, režiséra a zahrajete si. Vzájemně se třeba i inspirujete, je to souhra. Obě tyto disciplíny miluji a v covidu mě to docela zachraňovalo. Byl jsem až v mírném šoku, že jsem udělal asi 20 audioknih. Já jsem ten „kovidový čas“ v podstatě strávil před mikrofonem. Největší zářez, který mám, jsou 32 hodiny a to jsou Letopisy Narnie. V hrubém čase je to jedna ku dvěma, s Letopisy jsem tedy strávil 64 hodiny,“ řekl Miroslav Táborský při představení nové audioknihy Vlastimila Vondrušky Ďáblův nápoj. Líbilo by se mu, kdyby Vondruškovy historické detektivky byly zfilmovány. „Člověk si uvědomí, že i v době středověku se také děly normální zločiny a ty zločiny někdo vyšetřoval. Už jsem dokonce nějaký scénář viděl, ale točit se nezačalo. Asi je to drahé.“