Jaroslav Plesl dostal práci snů. Skryté skvosty jsou jeho vášní

Jaroslav Plesl dostal práci snů. Skryté skvosty jsou jeho vášní
Zdroj: Česká televize
Jaroslav Plesl dostal práci snů. Skryté skvosty jsou jeho vášní
18.03.2022

Herec Jaroslav Plesl v novém dokumentárním cyklu České televize cestuje po hradech, zámcích a dalších cenných památkách Česka a zúročuje tak své bohaté průvodcovské zkušenosti. Díky tomu prozradí divákům zajímavosti, které jim při běžných prohlídkách zůstávají skryty a ukáže mnohé lokality, které byly dosud širší veřejnosti utajeny. Skryté skvosty mohou diváci poprvé sledovat ve čtvrtek 24. března od 21:30 na ČT2.

Co Vás přesvědčilo, abyste na nabídku provázet Skrytými skvosty kývnul? Na tuhle nabídku mě nikdo nemusel přesvědčovat. Historie hradů a zámků je mojí největší vášní, takže můžu klidně mluvit o práci snů. Už od doby, kdy jsem točil seriál Štíty království českého s panem profesorem Durdíkem, mě mrzelo, že podobných pořadů zaměřených přímo na hrady a zámky není mnoho. A přitom právě tyto památky jsou nejčastějším cílem výletů statisíců návštěvníků ročně. Takže když Ostravské studio České televize přišlo s touto nabídkou, navíc ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Czech Tourismem, neváhal jsem ani minutu.

Jaká pro Vás byla zkušenost být před kamerou bez role a sám za sebe jako průvodce pořadem? V podstatě jsem navázal na svoji zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Už od střední školy jsem se tomuto věnoval a provázel jsem turisty např.na Hrádku u Nechanic,Sychrově,nebo Novém Městě nad Metují.To byly ty nejlépe strávené prázdniny.A i role moderátora je vlastně rolí.Nicméně jsem se opravdu snažil být sám sebou a vtělit do pořadu alespoň část své velké lásky k historii.A být před kamerou sám taky není úplně špatné.Natáčeli jsme s velmi malým štábem,který byl vynikající.Velmi flexibilní a ochotný.

Jak jste se připravoval na natáčení, když jste nemusel nic „hrát“? Co si žádala příprava jiného? Každý ze dvou scenáristů měl trochu jiný přístup a po počátečním hledání nejlepší formy jsme se perfektně sehráli. Do scénářů jsem mohl doplňovat vlastní zážitky a poznatky o našich památkách.A tím se seriál trochu stává i mojí vlastní výpovědí.I během natáčení mě na konkrétních místech napadaly různé vzpomínky,nebo zajímavosti k danému objektu,místu,nebo i kusu nábytku.Obě režisérky: Adélka Sirotková i Petra Všelichovábyly nadšené, když se mi podařilo mluvit s osobním prožitkem.Je pravda,že za ty roky,kdy jsem průvodcoval,ale vlastně za celý můj život,jsem o památkách něco pochytil.Přátelím se s několika kastelány a téměř veškerý volný čas věnuji hradům a zámkům.Raduji se z každé nově otevřené prohlídkové trasy,opravené střechy,nebo zrestaurované skříně.V cyklu dvou let se snažím navštívit všechny objekty Národního památkového ústavu a těch je víc než sto. Abych měl přehled,co je kde nového.

Je o Vás známé, že se o historii zajímáte – kolik z toho, o čem jste při provázení Skrytých skvostů hovořil, už jste věděl a co jste se naopak přiučil? Když se věnujete jakémukoli oboru do hloubky,záhy zjistíte,že čím toho víte více,tak tím se vám otevírají nové a nové obzory.A u historie je to nekonečné.Když komunikujete se skutečným odborníkem,zjistíte,že vlastně nevíte skoro nic a vaše znalosti jsou tak trochu pexesové.Proto jsem byl šťastný,když jsem se během natáčení setkával s kastelány,ale i dalšími znalci z jiných oborů.Na zámku v Manětíně jsme točili barokní hostinu a uvařila nám ji dáma,která se zabývá historickými pokrmy.A tak jsme ochutnali stejné speciality,které měla ráda hraběnka Lažanská v osmnáctém století.Ten den jsem pochopil,že baroko a potažmo celé dějiny lze vnímat všemi smysly.

Existovalo místo ze Skrytých skvostů, které pro Vás bylo do natáčení skrytá? Těch míst byla řada.Jediný objekt,který jsem během natáčení navštívil poprvé v životě byl Důl Michal v Ostravě.Nesmírně zajímavá industriální památka s pohnutým osudem.Ale náš seriál se zajímá třeba i o skryté skvosty na známých místech. Takže jsem se dostal do míst,která jsem opravdu neznal.Romantické stavbičky v parku zámku Kynžvart,prokletá kaple nedaleko zámku Jezeří,kuchyně na zámku Jaroměřice nad Rokytnou.A takto bych mohl pokračovat hodně dlouho.

A jsou naopak místa, která Vy sám považujete za skvostná, ale do cyklu se nedostala? Takových míst je spousta.O skrytých,nebo málo známých zámcích bychom mohli točit několik let.Naše země je na historické památky opravdu bohatá. V každé druhé vesnici stojí zámeček,nebo tvrz.Na každém druhém kopci je hrad,nebo alespoň zřícenina.Já osobně mám třeba moc rád zámek Uherčice, který se v posledních letech rekonstruuje a probouzí k životu jako bájný Fénix.Pozoruhodná obrovská stavba s hlubokou historií.Ten zámek toho zažil fakt hodně.Od časů největší slávy za generála hraběte Collalta,kdy byl skvostnou renesančně-barokní rezidencí,až po časy ženské věznice v padesátých letech a demoliční výměr,na který na štěstí nikdy nedošlo.Zámek v Uherčicích je skutečnou učebnicí slohů a jednou bude patřit k nejkrásnějším zámkům u nás.

Každá z lokalit, co divák během natáčení vidí, představuje místo se specifickým géniem loci – návštěva kterého z nich pro Vás představovalo nejsilnější zážitek? Pro mě je každé setkání s historií nejsilnější.Skvělé bylo,že jsme na každém objektu točili několik dní,takže pokud mi to bylo umožněno,prolezl jsem si ho od půdy po sklep.A to jsou pro mne ty nejsilnější okamžiky.Když jsem na takovém místě sám a můžu si ho vychutnat bez dalších lidí.Tyhle chvíle mám vlastně nejradši ze všeho.Když máte možnost třeba na nějakém hradu,či zámku přenocovat.Brána se zavře za posledním návštěvníkem a vy se můžete přenést o několik století zpět.Tyhle staré domy mají nesmírně silnou atmosféru a když umíte vnímat,je to opojné.

Během natáčení jste měl skrze nejrůznější příběhy možnost takřka cestovat časem – existuje nějaké období v dějinách, ve kterém byste rád žil? Nebo do něj alespoň nahlédl? V poslední době mám hodně rád 19.století.Tedy co se týká hradů a zámků.Byla to doba romantismu,kdy se aristokraté ohlíželi do starých časů a přestavovali svá sídla v historizujících slozích.Takto přestavěné zámky vybavovaly starobylým nábytkem,sbírkami zbraní,obrazů,porcelánu a třeba i orientálním uměním a loveckými trofejemi.Tyto stavby se tak trochu tváří jako středověké hrady,mají hradby,střílny,věže,padací mosty a zároveň jsou vybaveny veškerým možným komfortem a technickými vymoženostmi té doby.Pan profesor Durdík by mne za tyto moje oblíbence možná i trochu vynadal,protože u něj krása historické architektury končila vrcholnou gotikou.Ale uznejte sami,že třeba taková Hluboká,Lednice,Žleby,Hrádek u Nechanic,Slatiňany,nebo Frýdlant mají hodně co do sebe.

 

 

 

Přidat komentář