Martin Chodúr: Byly doby, kdy jsem Tisíc a jednu noc viděl naprosto všude!
Zdroj: herminapress

Martin Chodúr: Byly doby, kdy jsem Tisíc a jednu noc viděl naprosto všude!

Vytvořeno dne 10.11.2021

 

Album Tisíc a jedna noc pokřtí Martin Chodúr s kapelou živě na koncertech v Malostranské besedě v Praze a v klubu Heligonka v Ostravě. Pražský koncert se uskuteční 11. listopadu, ostravský 30. listopadu. Na obou zazní živě celé album. 

Pohádky tisíce a jedné noci českým pohledem – to je nové album Martina Chodúra Tisíc a jedna noc. Populární zpěvák překvapil. Přichází s deskou žánrově pestrou, přístupnou posluchačům všech věkových kategorií, a přitom se srozumitelným konceptem. Propojuje český (moravský) svět s tím arabským, a realitu s pohádkou. Současně je plná hudebních odkazů a milých žertíků.

Jaká byla vaše cesta k Pohádkám tisíce a jedné noci – znal jste je už od dětství?  

Ne, poznal jsem je až v poslední době. Kniha Tisíc a jedna noc mi pomohla z dilematu, které jsem pociťoval po albu Martin Chodúr 3 – psát dál a když ano, tak jak? Uvažoval jsem, že pokud se vydám cestou toho, co mě v hudbě zajímá, bude to nepřístupné každodenním konzumentům hudby, a pokud se vydám směrem, který bude fanouškům popu přístupný, ztratím sám sebe a přestanu mít radost z toho, co dělám. Náhodou jsem v té době četl Goethova Fausta, a objevil jsem spoustu odkazů na knihu Tisíc a jedna noc. A protože se mi Faust velmi líbil, koupil jsem si nový překlad knihy Tisíc a jedna noc do angličtiny. Její příběhy jsou často nezajímavé, povrchní a z našeho pohledu i srandovní, ale jsou součástí širšího rámce, a to činí celou knihu zajímavou. Zmíněný rámec v ní znamená naprosto vše. Každý příběh má svůj vlastní rámec, pak je tu vyšší rámec, kdy osoba vykládá příběh, a ještě vyšší rámec, kdy tohle všechno vypravuje další osoba. Formou tohoto kaleidoskopu vše směřuje k Šeherezádě, která potažmo vykládá úplně všechno. Otevřou se tak možnosti interpretace, které by tam jinak nebyly. Člověk začne přemýšlet, jak to všechno funguje dohromady, a proč to funguje. V knize Tisíc a jedna noc jsou zcela rozdílné věci spojené v celek v rámci určitého rámce. To pro mě byla obrovská inspirace.

Podobně jste tedy začal koncipovat i vaši novou desku…

Ano. Došlo mi, že musím mít nějaký rámec, který ty dva protipóly mojí kariéry pojme – a pak to bude ono. Budu moct dělat populární hudbu s myšlenkami. Rámcem je můj hlas, ze kterého nemůžu vystoupit, ostatně díky němu jsem známý. Navazuji na určitou tradici, ale tematicky, příběhově i žánrově můžu být pestrý. Podobně, jako kniha Tisíc a jedna noc, jejímž rámcem je Šeherezáda. Na mém albu je i spousta dalších literárních, hudebních a osobních odkazů, hudebních fórků a příběhů, a všechno to spojuje můj hlas. Koncept Tisíce a jedné noci, který jsem si vytvořil, mi tak dává smysl.  

Tedy jste se sám sobě nezpronevěřil, a navíc se možná rozšíří okruh vašich fanoušků a posluchačů…  

Doufám. Možná by bylo jednodušší vytvořit něco nepřístupného, a neřešit otázku formy. Ta se u takových záležitostí většinou neřeší. Vezměme si třeba moderní vážnou hudbu. Řeší se jenom konkrétní umělecký problém, ale už se neřeší její podání lidem. Taková věc dospěje do stádia, kdy nezajímá vůbec nikoho. Protože si ale zejména moderní vážná hudba klade pouze umělecké cíle, je to v pořádku. Osobně jsem velmi rád za to, že existuje, protože jsem konzumentem i té nejnepřístupnější tvorby.