Václav Vydra „brnkal“ na nervy Jiřímu Menzelovi. Proč ho slavný režisér nikdy neobsadil do svých filmů?
Zdroj: herminapress

Václav Vydra „brnkal“ na nervy Jiřímu Menzelovi. Proč ho slavný režisér nikdy neobsadil do svých filmů?

Vytvořeno dne 09.08.2022

 

Herec Václav Vydra vyprávěl, čím přiváděl k šílenství Jiřího Menzela a proč mu jako jeden z posledních dárků věnoval striptérku. S Menzelem ho pojilo letité přátelství, přesto ho nikdy neobsadil do žádného ze svých filmů.

Video soubor

Zdroj: TV Prima

„Měl jsem hrát hlavní postavu ve filmu Vesničko má středisková, ale našli většího blbce. Menzel mi to jednou řekl, do té doby jsem to vůbec nevěděl. Dělali jsme spolu hodně divadelních her, ale do filmu mě nikdy neobsadil. Když jsme spolu nazkoušeli první komedii, řekl, že už se mnou nikdy nic dělat nebude, že chodím pozdě a že na to nemá nervy. A za dva měsíce mi dal roli v divadle Karla Heřmánka Blbec k večeři. Asi ve mně viděl jiný kvality. Ale já jsem nechodil pozdě, já jsem chodil na poslední chvíli. Zvyknul si na to. Jako většina lidí v divadle,“ vzpomíná na legendu české divadelní a filmové režie herec Václav Vydra v rozhovoru s Honzou Dědkem.

Menzela si vážil, ale neváhal ho ani provokovat. „Menzelovi jsme s Preissem dali k dvaašedesátým narozeninám striptérku. To bylo hodně vtipný. Bylo to možná trapnější než vtipnější. Napadlo nás, že to bude trošku šoking. Shodli jsme se na tom, že to bude vtipný, sehnali jsme striptérku, domluvili jsme, že přijde po představení. Jirku jsme posadili do první řady Vinohradského divadla. Dívka přišla na jeviště, začala své představení a Jirka se pomalu zasouval do toho křesla. A trvalo to dlouho. A my jsme s Viktorem Preissem seděli v poslední řadě a trošku jsme se styděli. Ale příští rok jsem to napravil a uspořádal jsem na jevišti Vinohradského divadla dortovou bitvu. To Jirka miloval. Padesát harlekýnů a osazenstvo hry, která se tenkrát hrála, jsme se seřadili na jevišti, měli jsme bílé pláště a plavecké brýle a začalo to. Udortovali jsme se tam. To mělo velký úspěch, ale tu šlehačku z uší nejde dostat ven. To byl můj poslední dárek k jeho narozeninám, pak už jsem mu vždycky jen potřásl rukou. Pak už jsme stárli,“ vypráví Vydra.