Jak se dokumentoval státní pohřeb Václava Havla. Pět dnů, kdy mnoho fotografů a kameramanů vůbec nespalo
Zdroj: herminapress

Jak se dokumentoval státní pohřeb Václava Havla. Pět dnů, kdy mnoho fotografů a kameramanů vůbec nespalo

Vytvořeno dne 23.12.2021

 

Těsně před Vánoci roku 2011, kdy se celý národ již připravoval na vánoční svátky, zemřel Václav Havel (18. 12. 2011). Státní pohřeb se konal v pátek, 23. prosince 2011 od 12 hodin, v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

O dva dny dříve, tedy 21. prosince 2011, byla rakev s ostatky převezena z Pražské křižovatky, kde byla dva dny vystavena na Pražský hrad. Smutečního průvodu se tehdy zúčastnilo tisíce lidí. Od 21. prosince 2011 byl vládou vyhlášen třídenní státní smutek. 23. prosince 2011 se v pravé poledne, na několik dalších hodin, obrazně řečeno, zastavil tep země. Kdo mohl, byl na Pražském hradě. Většina ostatních zasedla k televizním obrazovkám, aby sledovala poslední rozloučení s prezidentem Václavem Havlem. Celou smutnou událost dokumentovalo desítky fotografů, kameramanů a píšících redaktorů.

„Byl to jeden z nejhektičtějších a nejemotivnějších momentů mé fotografické, potažmo novinářské kariéry. Václava Havla jsem fotil často a vždycky byl vstřícný a milý. Několikrát jsme prohodili pár slov. Výjimečně. Najednou tu před vámi je a vlastně není. Vše, ale probíhalo tak rychle. Spousta lidi, policistů a ostatních novinářů, že člověk naštěstí neměl moc času přemýšlet nad pocity. Ono to ani v tom fofru dost dobře nejde. Všechno vám dojde až před monitorem, kdy fotky prohlížíte a upravujete. Mohu-li si dovolit i trochu humoru, byl celý bezmála dvoukilometrový smuteční průvod poměrně slušným sportovním výkonem. S fotografickým vybavením na zádech jsem na Hradčanské náměstí „dofuněl“ doslova s jazykem na vestě,“ uvedl ke smutečnímu průvodu Jiří Herman starší. st.

Samotný pohřeb v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě byl už potom úkolem fotografů Jiřího, Honzy a Františka Hermanových.

„Poslední rozloučení s Václavem Havlem v katedrále bylo, dá se říci, moji druhou maturitní zkouškou. Nejen však mojí, ale i mých dvou bratrů Jana a Františka, kteří pohřeb fotografovali se mnou. Každý záběr byl jedinečný, nic se nedalo opakovat. Fakt, že před vaším objektivem defilují takové politické osobnosti jako Bill Clinton s manželkou Hillary, Nicolas Sarkozy, David Cameron, Christian Wulff nebo herec Alan Delon, je pocit přirovnatelný právě k maturitní zkoušce. Před katedrálou nás stálo asi 70 fotografů a kameramanů. Rozdělili jsme se do dvou skupin. Jedna šla dovnitř katedrály a druhá dokumentovala příjezdy smutečních hostů. Do katedrály nás pustili bočním vchodem. Měli jsme vymezený prostor, kam jsme se sotva vešli! Ať chcete nebo ne, smutnou atmosféru pohřbu vlastně vůbec nevnímáte. Jste tak zvaně v „ajfru“, a tak myslíte jen na fakt, abyste co nejvěrohodněji zachytil historický, byť velmi smutný, okamžik. S nadsázkou se dá říci, že dokumentujete dobu,“ uvedl Jiří Herman ml.

Do naší obrazové galerie jsme zvolili fotografie, které dle našeho názoru nejlépe vystihují onu hektickou pětidenní atmosféru. Popravdě řečeno mnoho z nás fotografů a kameramanů zpracovávalo obrazový materiál ještě několik dní po samotném pohřbu a teprve tam u monitoru se smutkem vzpomínalo na prezidenta Václav Havla.       

 

 

 

Default User Image
Jaroslav, 23.12.2021 15:08
Byl nejlepší prezidentem č.r věděl co znamená kriminál a užil si dost
Default User Image
stastjan@seznam.cz, 25.12.2021 10:08
Byl špatným prezidentem, napáchal tady hodně škod a hodně zla, na co sáhnul, to v politice podělal, jeho fešácký kriminál, kdy byl zašitý v teple knihovny, signalizuje mnoho (opravdivý disident-vězeň prohlásil, že by Havlovi nikdy ruku nepodal) a užil si tak akorát nezřízeně chlastu, kdy ho ochranka mnohokrát doslova odnášela namol do auta. Až to na něj jednou všechno praskne, mnoho lidí se bude divit.
Default User Image
Zuzka Halima, 25.12.2021 14:32
Máte pravdu, dětinští a herecky nadání revolucionáři v 1989 byli sami k sobě nekritičtí, podlehli kecálkovi, který nikdy pořádně nepracoval a pomohl akorát otevřít republiku cizímu kapitálu, který jen čekal na to, až po nás převezme trhy a poničí průmysl, který vznikal za podmínek a z domácích statků bez pomoci Marshalova plánu, bez tzv. západu, z peněz kdysi uloupených tzv.kulakům, průmyslníkům, apod. Vše fungující, vytvořené a zainvestovane z domácího kapitálu okradene střední a vyšší třídy, která se s tímto faktem ztráty majetku ve prospěch všech, začala smiřovat, se hodilo do žumpy a začalo se znovu vynalézat: vratné láhve a papírový pytlík, apod. Když masu nemakačenků ovládne račkující malý Napoleon, končí to přesně tak, jak to skončilo u nás. Demokracií omlouvající krádež, korupci politiků a soudů. Samozřejmě, nemůže za situaci v Evropě, ale může za to, že jsme se k nesmyslů typu Evropská unie přidali a udělali jsme ze sebe stádo ovcí. Pomohl rozkladu společnosti, sounáležitosti, vlastenectví a podpořil myšlenku sepjeti s vyvoleným národem, který v celém světě rýpe do všeho, co funguje bez intervence lichvářských peněz, bez politiků, ekonomů, farmaceutického a zbrojního průmyslu, bez právníků a soudců. Nově vzniklé miliardáře rychlokvašky si neváží vlastní země a vlastních lidi, klidně je zaprodaji ve prospěch rychlého bohatství a nedělají si hlavu, co bude po nich. Havel odstranil tolik užitečné hranice chránící kulturní a lidské hodnoty, za zády boje s komunisty byl svědkem toho, jak se křiví zákony, které platí jen pro vyvolené, vznikají na zakázku a účelově, jak pravda a láska jsou jenom slova. Byl to panák, sebestřední a povaleč. Kulisák, spisovatel příběhu, které je zbytečné číst. Výrostek zlaté mládeže, težící z produktivity svých předků, novodobý Marx, Engels.