Igor Orozovič prošel kvůli roli v Devadesátkách změnou. Na veřejnosti se za své háro styděl
Zdroj: Česká televize

Igor Orozovič prošel kvůli roli v Devadesátkách změnou. Na veřejnosti se za své háro styděl

Vytvořeno dne 10.02.2022

 

Úspěšná šestidílná minisérie Devadesátky se blíží k závěru, V posledním díle se představí herec Igor Orozovič v roli vraha Karla Kopáče a vyšetřovatelé uzavřou nechvalně známý případ Orlických vražd.  

Jak se s odstupem na postavu Kopáče v rámci dějin díváte? Jakou podle Vás v orlických vraždách hrál roli? Bude to možná znít divně, ale přijde mi skoro až líto, že tak legendární případ, jako jsou Orlické vraždy, má na svědomí taková smutná parta. Člověk by za "vraždami podnikatelů" čekal aspoň složitě strukturovanou mafii a nejlíp Kmotra s růží v klopě. A přitom šlo o partičku z posilovny. Kopáč byl sice bývalý Urňák, ale jinak vlastně bodyguard, vyhazovač... A kdyby aspoň šlo o pohádkové jmění! Ale oni vraždili kvůli dost malým obnosům nebo kvůli baráku. I vlastní rodinu. A řekl bych, že jim to vlastně procházelo jen náhodou – vždyť on zabil svého šéfa! Prostě asi tehdy někteří lidé měli pocit, že se může všechno. Černý se tím ještě chlubil...  Ale tak to byl psychopat.  

Připravoval jste se na natáčení nějak speciálně? Studoval jste si něco o Vaší postavě? Jasně. Hlavně jsem se snažil dohledat co nejvíc dobových materiálů a televizních dokumentů, protože se v nich dají najít útržky výpovědí Kopáče z rekonstrukce vraždy. A to je vlastně fáze, ve které se s ním diváci setkají i v Devadesátkách. Musel projít dost šílenými stavy a změnami. Fascinovalo mě, jak podivně v klidu a věcně později vypovídal – i když trochu zadrhával. Zlomený Kopáč na vozíku byl asi jiný než ten borec z Urny. Při natáčení Devadesátek jsem náhodou mluvil s policisty, kteří ho znali osobně – ještě jako parťáka. Říkali, že v běžném životě rozhodně nezadrhával.  Překvapilo mě, jak jsme si s Kopáčem podobní. Tedy doufám jen vzhledově.  A za svůj největší přínos roli považuji to, že jsem si nechal narůst na hlavě takovou deku – skoro mullet. Trávil jsem tak celé léto a podzim a občas jsem se dost styděl. Tak snad to diváci docení. Na Jonáka nemám – ale přeci jen Michal Novotný měl paruku.

Jak se Vy sám na devadesátá léta díváte? Proměnilo natáčení Devadesátek nějak tento názor? Zrovna u minulého dílu jsem se pousmál, protože výlov sudů byl deset dní po mých desátých narozeninách. Byl jsem ještě dítě a v tom věku člověk vnímá všechno v pohodě. Samozřejmě s odstupem času vidíme víc a víc, jak ta euforická doba byla ztřeštěná a trochu ujetá a jak společnost vlastně trochu nezvládla ten příval nabyté svobody. Ale dnešní doba je ve své rozporuplnosti možná ještě horší. Ale jinak ke to opravdu nostalgie na pěkné dětství a mládí. A většina mých starších přátel na to vzpomíná jako na úžasnou radostnou dobu. Vždycky, když o tom mluví, tak jim až závidím, že zažili takový ten pocit, že teď už všechno bude jenom a jenom skvělé! Bohužel to byl jen pocit. Jinak jsem dost vystrašený z toho, že se teď i móda devadesátých let zase vrací. Jediná móda, která zabijí krásu těla. Navíc podle mě jsme si tehdy zničili devedesátkovým vkusem designu a architektury i kus naší vlasti – samozřejmě za to mohl i předešlý režim, který přeťal ne-li zabil rozvoj estetického vnímání v Čechách. Měli jsme tady pak podivnou představu o západním luxusu a snažili jsme se to nějak napodobit – viz Discoland nebo podnikatelské stavby bez ladu a skladu a duše.  To je zlo. 

V neděli ve 20:10 na ČT1 bude uveden poslední šestý díl Devadesátek.