![Nehynoucí příběh o Popelce se vrací do Národního divadla](/sites/default/files/styles/slider_center_mode_slider/public/2023-03/popelka_studio_january_2023-39.jpg?h=b43e7edf&itok=hgQ23Xs3)
Nehynoucí příběh o Popelce se vrací do Národního divadla
![Popelka](/sites/default/files/styles/mg_gallery_grid_thumb/public/2023-03/baletnd_popelka_studio_january_fotosergheigherciu_2023-13.jpg?itok=HMeKpvmN)
![Popelka](/sites/default/files/styles/mg_gallery_grid_thumb/public/2023-03/popelka-plakat.jpg?itok=am-beSSv)
![Popelka](/sites/default/files/styles/mg_gallery_grid_thumb/public/2023-03/baletnd_popelka_studio_january_fotosergheigherciu_07_02_popelka_s-gherciu-6.jpg?itok=FKoWr33T)
![Popelka](/sites/default/files/styles/mg_gallery_grid_thumb/public/2023-03/baletnd_popelka_studio_january_fotosergheigherciu_popelka_studio_january_2023-30.jpg?itok=Ha8E8ZWd)
![Popelka](/sites/default/files/styles/mg_gallery_grid_thumb/public/2023-03/popelka_studio_january_2023-116aya-okumura-matej-sust.jpg?itok=pe9eDf3V)
Po devíti letech se do Národního divadla vrací originální verze baletu Popelka Jeana-Christopha Maillota. Francouzský choreograf vytvořil toto dílo v roce 1999 pro soubor Les Ballets de Monte-Carlo, jehož je umělecký ředitel.
Inscenace je charakteristická vytříbeným neoklasickým stylem a výrazným propojením tance s výtvarnou složkou díla. Těšit se můžete na moderní jednoduchou scénu Ernesta Pignona-Ernesta, vizuálního umělce a předchůdce francouzského street artu, výstřední kostýmy Jérôma Kaplana i jemné emocionální odstíny strhující hudby Sergeje Prokofjeva.
Umělecký šéf Baletu Národního divadla Filip Barankiewicz premiéru komentuje: „Jean-Christophe Maillot, šéf Les Ballets de Monte-Carlo, patří mezi baletními choreografy ke světové špičce. Obdivuji na něm, že tanec vnímá jako dialog, v němž jsou ve vzájemné symbióze klasická technika na špičkách a moderní až avantgardní ztvárnění. Tato tvůrčí pestrost spolu s vysokou uměleckou kvalitou jsou zárukou nevšední podívané, a tak Maillotova díla zařazují na svůj repertoár významné světové baletní soubory.“
Sergej Prokofjev pracoval na partituře během druhé světové války. Použil leitmotivy, které odrážejí jednotlivé situace příběhu a podtrhují charakteristické rysy a emoce hlavních postav. Původní Popelka měla světovou premiéru v roce 1945 a spolu s Romeem a Julií a Kamenným kvítkem patří k Prokofjevovým nejčastěji uváděným světovým baletním titulům.
Jaká je Maillotova inscenace? Důležitou roli hraje vzpomínka. „Když jsem vytvářel Popelku, truchlil jsem nad svým zesnulým otcem. Motiv smutku se vyskytuje v několika mých baletech. V tomto díle nabývá významný rozměr. Jak můžeme žít bez zdrcující vzpomínky na blízké, kteří nás opustili? Moje odpověď na tuto otázku je, že musíme být k ostatním laskavější, i když v zármutku spíš máme sklon izolovat se od zbytku světa. Náhoda nám staví do cesty přátele, lidské bytosti. Mezi nimi jsou dobré víly, které nás povznesou, zvednou nám náladu,“ říká Jean-Christophe Maillot.
Zdroj: Národní divadlo
Nejčtenější články