Populární Otík János Bán: Zuby mám doma v šuplíku, sluchátka „otíkovky“ jsem musel vrátit
Zdroj: herminapress

Populární Otík János Bán: Zuby mám doma v šuplíku, sluchátka „otíkovky“ jsem musel vrátit

Vytvořeno dne 25.04.2022

 

Sošku Oscara, Zlatého medvěda, ale hlavně populárního Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková měli možnost potkat diváci Divadla Bez zábradlí. Maďarský herec János Bán (66) slavnostně otevřel Festival Jiřího Menzela a přestože János Bán umí česky jen pár slov, s pomocí paní překladatelky poskytl pro Aplausin.cz  milý rozhovor.

Promítal se film Vesničko má středisková v Maďarsku?  Samozřejmě a každoročně běží na některém televizním kanálu a internetu. Někteří ho mají rádi, jiní ho nekomentují. Protože maďarský překlad na dabing u Vesničky není tak vtipný a duchaplný jako český. Ale v Maďarsku je nejpopulárnější Menzelův film Postřižiny.

Čeho jste si vždycky vážil na osobě pana Jiřího Menzela? Je to v první řadě jeho humor a humanismus. Jeho obrovské znalosti a inteligence.

Jak se s Jiřím Menzelem pracovalo? Vždycky radostně. Dokonce i v případech, abych tak řekl, kdy jsem byl trošku naštvaný, na něho jsem se nedokázal zlobit. Pokud jsme si v něčem nerozuměli, stejně jsem se na něj nedokázal zlobit.  

Dovolil Vám Zdeněk Svěrák, autor scénáře filmu Vesničko má středisková, vložit si do filmu pár svých slov? Nebylo potřeba. Já jsem se text šrotil v čestině tak dlouho, dokud jsem to nedokázal říct. Nebylo to vůbec snadné, protože jsem česky neuměl ani slovo.

V Čechách filmové hlášky z Vesničky zlidověly. Existuje toto i v Maďarsku? Nevím o tom. Ale jak říkám, maďarský překlad nedosahuje kvalit českého textu.To ale nic neubírá na kvalitě filmu.

Na zahajovacím večeru Festivalu Jiřího Menzela jste přiznal, že Vaše pověstné zuby máte doma schované na památku. Máte doma také sluchátka „otíkovky“? To nemám, protože to byla barrandovská rekvizita, musel jsem je vrátit. Ale zubní protéza byla moje, nechal jsem si ji tenkrát dělat. Mám ji doma v šuplíku schovanou na památku.

Od uvedení filmu uplynulo už hodně času, Vaši kolegové spoluhráči nás opouštějí, např. Marián Labuda v roce 2018, Jiří Menzel 2020, Libuše Šafránková 2021. Máte informace, a jak reagujete? Můj kamarád László Szabó mi dodává čerstvé informace a je mně upřímně líto, že je nás stále méně. Velmi mě potěšilo dnešní setkání s panem Svěrákem, protože kdoví, jestli se ještě někdy sejdeme. Takový je život. Ale film, doufejme, bude žít dál.

Jak trávíte volný čas? Převážně trávím čas ve svém vesnickém domě u Balatonu. V Budapešti bych se zbláznil. Tam jezdím jenom na představení. Mám koníčky, které jsou užitečné. Pěstuji zeleninu, ovoce, pálím kořalku, dělám víno. Moje děti se vždycky se ptají: Tati, ty se připravuješ na válku? Posmívají se mi. Ale před pár týdny, jsem jim říkal: Tak se podívejte kolem, co se děje a už se nesmáli.

Na co se těší do budoucna? V současné době beru mimo divadelní práci jen ve výjimečných případech a není to otázka peněz. Takže divadlo je na prvním místě...

Pan János Bán si také v Divadle Bez zábradlí prohlédl výstavu s názvem „Rozmarné cesty Jiřího Menzela“ a charitativní dražbu předmětů Jiřího Menzela pro Nadační fond Jiřího Menzela.

Festival Jiřího Menzela, věnovaný památce jednoho z nejvýznamnějších českých filmových a divadelních tvůrců, potrvá v Divadle Bez zábradlí do 28. dubna.